1. Můj Pane milý,
kdybych neměl tebe,
tvou krev, ve které
dals´mi, Kriste, sebe,
kde měl bych složit
hříchy své a vinu,
kde odpočinu?
2. Já jsem tak toužil
prchnout hoři svému,
až jsi dal sílu,
víru srdci mému
a stal se z lásky
mojí pevnou skálou,
nad všechno stálou.
3. Teď přijmi dík ze
srdce mého hloubi,
vždyť láska tvá se
s touhou mojí snoubí,
ty jsi mne svojí
drahou krví obmyl,
mou spásu dobyl.
4. A když se vrátíš
v slávě nevadnoucí,
chci zas ti vzdávat
svoje díky vroucí
a šťastně zpívat
chvalozpěvy stále
k tvé věčné chvále.